Zpočátku tedy malé ohlédnutí za dnes již neexistujícími LON. Po dvou ne právě výjimečných demáčích se tihle deathers nakonec vytasili s docela slušným materiálem, který zvěčnili právě na tomhle graficky zajímavě zpracovaném splitku. Desítka jejich věcí představuje poslední fázi kapely, během níž se dopracovali k docela slušnému deathmetalu, který ovšem nezavání „US brutal“ záležitostmi, ale je spíše rychlý a s jistým nádechem melodičnosti. Přesto je třeba uznat, že se jedná o dobrý matroš, zejména proto, že zpěvák Michal podstatně zlepšil svůj murmur a bicman David se naučil rychleji a pestřeji hrát. Jako zajímavý, ale víceméně nefunkční nápad mi přijde využití malajštiny v textech (nechali si to napsat od týpka z tamějšího Deadhead zinu); nechápu ale, jak může Moravák zpívat malajštinu, když ji viděl leda tak napsanou, ale v životě neslyšel, jak se ta slova vyslovují... Argument, že se to v deathu ztratí, tady podle mne neobstojí... Takže je to sice zajímavé, ale zbytečné – muzice to nic nepřidává. Desítku poměrně krátkých songů, z nichž bych vyzvedl zejména pestřejší šestou Voluntary Fabrication, uzavírá veselý nápad v podobě „coveru“ známého songu z Pulp Fiction. Poslední Predestinated je nevydaná věc z předešlého dema Germs Of Obsession. Rozdíl není příliš poznat. Své pozitivum tady sehrál poměrně dobrý zvuk ze studia Půda. Zřejmě se jedná o nejlepší nahrávku z Půdy, která doposud prošla mými sluchovody. Přesto bych měl své výhrady k poněkud ploššímu zvuku kytarového tandemu. Naopak se líbí, že když je třeba, je u LON slyšet i povedená práce basy. Je tedy docela škoda, že tato kapela již neexistuje. Mohlo z nich něco být...

Rokycanští „slabomyslní“ již mají také dva záseky za sebou a za rozmazaným obrázkem pána s prostřelenou hlavou se skrývá jejich druhé promo CML-9. Hrozivě industriální intro uvede do pohybu deathmetalový stroj. Komplex bohužel trpí obtížným hmyzem, který zřejmě pokousal zvukaře studia „U Zubatý“. Příliš vytažený, ač slušně udělaný automat to prostě hyzdí. Jinak jsou Feeble Minded o kus dál především díky využití dvou kytar – ne vždy to ale sedí přesně dokupy. Poměrná nekomplikovanost kytarových motivů z „Fýblů“ ovšem nečiní nic světoborného. Člověk by čekal, že se za již delší doby své existence dostanou o něco dál. Přesto jejich osm věciček docela šlape. Nelze nezmínit nelidský chrochtot vokalisty Honzíka, jehož projev i texty jsou jasným trumfem téhle kapely. Roztomilé „příbehy“ v Miss Dissection či Tommyknockers rozjasní vaši líc, ovšem ne nadlouho. Hudební motivy jakoby se opakovaly, tvorba FM se jaksi slévá v jedno. Překvapením nakonec pro mne byla překopaná Miss D (Sweet Pills Mix). Tenhle nápad mi ovšem přišel poněkud samoúčelný. Chtělo by to něco živějšího pánové...